Logopedie

Logopedická péče je jedním z nejdůležitějších poslání naší školy. Cílem je rozvoj komunikace ve všech jejích podobách s přihlédnutím ke konkrétním potřebám dětí. Oblasti logopedické intervence a rozvoj komunikačních dovedností zahrnují péči jak skupinovou, tak individuální a jsou v nich využívány různé metody a formy práce. Mateřská škola je celkově vhodným prostředím pro rozvoj řeči. Dítě se učí komunikovat s cizími lidmi, vrstevníky a navazuje tak nové kontakty, učí se řešit nové situace.

1. Skupinová intervence pro děti

Kolektivní intervence dětem hravou a zábavnou formou umožňuje překonávat jejich řečové obtíže, rozvíjet jejich schopnosti a celou jejich osobnost. Je vykonávána denně a prolíná celým výchovně-vzdělávacím procesem. K obohacení a zpestření logopedické intervence využíváme mnoho speciálních učebních pomůcek.

V rámci kolektivní činnosti aktivita rozvíjí

• zrakovou a sluchovou percepci, paměť a diferenciaci
• prostorovou a časoprostorovou orientaci
• rytmické cítění, rytmizaci pohybového i mluvního projevu
• hygienu mluvidel
• sociální dovednosti
• slovní zásobu

Dovednosti jsou procvičovány formou nejrůznějších didaktických her a cvičení ve skupině dětí v rámci třídy.

Logopedická prevence však nenahrazuje péči klinického logopeda, který s dítětem individuálně vyvozuje hlásky.

2. Individuální intervence pro děti

Již od září probíhaly v jednotlivých třídách logopedické orientační vyšetření řeči dítěte, které nám poskytly ukazatele o potřebnosti logopedické intervence u dětí s vadami řeči. Protože potřeba nápravy řeči u dětí v letošním školním roce přesahuje kapacitu, jsou upřednostňovány děti z předškolních tříd, které nechodí na logopedickou nápravu do jiného zařízení.

Častěji se však setkáváme s tím, že rodiče vyčkávají, až jejich dítě dosáhne předškolního věku, aby mohlo absolvovat nápravu řeči v mateřské škole. Na nápravu vad je v 5 letech již dost pozdě a korekce hlásek je velmi ztížená špatnou fixací. Většina rodičů nechává tuto skutečnost na poslední chvíli, zejména před nebo i po zápisu dětí do 1.tříd, kdy se plní logopedická pracoviště a to i ta soukromá, kde je tato péče zpoplatněná.

Apelujeme na rodiče, aby nenechávali mluvní vývoj svých dětí na poslední chvíli!

Jak se tedy „učit mluvit“?

• Je dobré vymezit si každý den čas, kdy se budeme dítěti aktivně věnovat. Nemusí to být dlouhý časový úsek, lepší je činnost rozdělit do několika kratších bloků (po pěti,  deseti minutách) 
• Velmi důležitá je komunikace očí, oční kontakt – sedněme si do úrovně dítěte, nedívejme se na něj shora.
• Odstraňme všechno, co nás může v době učení (práce, komunikace, hry) rušit. Je důležité vypnout televizi, rádio, dát z dosahu ostatní hračky, používejte pouze pomůcky určené ke konkrétní činnosti.
• Pokud je dítě unavené nebo ho učení nebaví, přestaňme. Je lepší vyčkat, až se dítě bude opět soustředit na práci.

 „Někdy slova děti straší,
jazýček v nich škobrtá,
šustí, švestka, šelest, šestka,
snad se šťastně vymotá.“

 

V prvních dvou letech života je správné dopřát dítěti volnost ve vlastním hledání a zkoušení, aby si samo a po svém „oblamovalo“ svůj jazýček a snažilo se postupně napodobovat slyšený řečový vzor. Jakmile je však jazyk dítěte dostatečně obratný a pružný, měla by být jeho řeč hravě a nenápadně ovlivňována a usměrňována. U většiny dětí by měla být řeč na dobré úrovni kolem čtvrtého roku věku. V pátém a šestém roce se již jen zdokonaluje artikulační pružnost a obratnost pomocí písní, rýmovaček, říkánek a básní.

Mnozí odborníci zdůrazňují, že „právě v útlém věku je možno předcházet poruchám řeči dobrou výchovou řeči“, protože veškerá výchova má nejtrvalejší výsledky, začíná-li již od nejútlejšího věku dítěte. Správnou řečovou výchovou lze překonávat i poruchy již vzniklé, vyvolané výchovnými chybami rodičů a jejich netrpělivostí a spěchem; proto má být a jak to je i naší mateřské škole – „péče o řeč nedílnou součástí předškolní výchovy“.

Od začínající školního roku 2025/2026  je opět v naší mateřské škole logopedická péče realizovaná jak denní kolektivní logopedickou intervencí ve třídách.

Na začátku každého školního roku učitelky jednotlivých tříd zjišťují stav výslovnosti jednotlivých dětí – provedou tzv. depistáž.

Abychom nepředkládali rodičům jen teorii, nabízíme několik námětů pro motoriku mluvidel:

• Pohyb jazyka dopředu a dozadu  - čertík
• Pohyb jazyka z pravého koutku do levého a zpět – sekačka , ještěrka mává ocáskem
• Pohyb jazyka nahoru a dolů –olíznout si špičku nosu , bradu , olíznout si horní ret , dolní ret – mlsná kočička
• Pohyb jazyka do kruhu – čistíme si jazýčkem zoubky
• Pohyb rtů – našpulit rty – dáváme pusinku , foukáme , pískáme , olizujeme si prst od medu…
• Pohyb rtů –úsměv a zamračení
• Jazyk se stočí špičkou nahoru a dozadu po patře a rychle se natáhne – zvuk připomíná klapání koňských kopyt
• Uvolnit rty a brnkat prstem o dolní ret / brm ,brm …. /
• Kloktání vody – procvičuje patrohltanový uzávěr
• Nafukování obou tváří a pak prsty „ propíchnout „  - balónek praskl
• Jazykem vydouvat levou a pravou tvář zevnitř – hrajeme pink – ponk
• Vibrace  volných , k sobě přiložených rtů při výdechu – jak frká koník
• Nafouknout obě tváře a pouštět vzduch po troškách ven - mašinka se rozjíždí
• Držet horní zuby proti  dolnímu rtu – fíííííí – vítr fouká
• Rozechvívat rty pohybem rtů – startování motorky
• Objíždět zoubkama jazyk při zavřených ústech – čistíme si zoubky
• Šššššššššššššššš  - jede vláček
• Čičí , čičí , čičí , čičí ,  - voláme na kočičku
• Bzz , bzz , bzz , bzz,  - bzučíme jako moucha
• S s s s s s s s s s s s s s -    syčení hada  ……….    a  mnoho dalších
•  Ch ch ch ch ch ch -  dýcháme si na ruce,které zebou  …..

„Pomozte nám, pomáháte tím svým dětem“

za kolektiv MŠ Bc. Radka Zadrabajová

Správná mluva je vizitkou každého z nás, avšak zkušenosti pedagogů, klinických logopedů varují, že stále více dětí předškolního věku trápí nějaké poruchy výslovnosti. Pokud se porucha podchytí včas a dojde k efektivnímu působení nejen v MŠ, u klinického logopeda, ale především doma, je velké procento úspěšnosti jejího úplného odstranění. Velkou roli ve vývoji řeči hraje zájem a všímavost Vás rodičů. Využijte své role a moci, buďte všímaví, kreativní a nebojte se v případě pochyb se na nás obrátit. Z hlediska vývoje řeči přibližně kolem 7. roku končí to nejvhodnější období, aby se řeč a vůbec komunikace správně rozvinula, dítě se naučilo dobře vyslovovat a řeč i výslovnost se stačila upevnit.

Jak mohu dítěti pomoci

• mluvte s dětmi správně, čtěte jim pohádky, vyprávějte si zážitky, vysvětlujte jim obsah shlédnutého filmu, aby mu rozuměly a poznávaly nová slova, buďte trpěliví a vyslechněte vyprávění svého dítěte, dejte mu příležitost mluvit, vyjádřit se…
• Nedejte na rady typu (byť od odborníka), že v 5 letech je ještě čas. NENÍ  TO  PRAVDA! (př.tříleté děti již mají hovořit a to přinejmenším v jednoduchých větách).
• Procvičujte doma s dětmi to, co vám logoped zaznamená do notýsku.
• Dítě má pomůcky potřebné k logopedické práci. K předávání informací mezi učitelkou a rodiči slouží notýsek, který si děti vždy nosí.

Některé zásady pedagogické prevence

• Nenutit dítě mluvit výzvami typu: Řekni! Zopakuj!
• Nezesměšňovat dítě opakováním jeho chyb­ných výpovědí.
• Netrestat, nekritizovat a neupozorňovat dítě, že mluví špatně.
• Neopravovat ho, nevracet se, aby něco vyslovilo, zopakovalo, zodpovědělo správně.
• Nepřerušovat dítě při mluvení.
• Nevyčítat dítěti, že málo a špatně mluví.
• Nenutit dítě mechanicky opakovat předříká­vaná slova bez pochopení jejich obsahu.
• Nenutit dítě k řečovým projevům před cizími lidmi nebo při veřejném vystoupení, pokud samo nechce.
• Nevystavovat dítě komunikačním situacím, v nichž by selhalo nebo se cítilo neúspěšné.
• Nepodceňovat ani nepřeceňovat komuni­kační schopnosti dítěte.
• Nestresovat dítě nedostatkem času, netrpělivostí.
• Nezapojovat dítě do činností, které v něm vy­volávají strach a úzkost.
• Nevyvozovat u dítěte správnou výslov­nost narušené hlásky — to je v kompetenci logopeda.

„Pomozte nám, pomáháte tím svým dětem“.